Ve zkrášlovadlech, které dodávaly na šťavnatosti rtů, si libovala už Kleopatra, pro mnohé dodnes symbol nadčasové ženské krásy. A rozhodně nebyla první! Historie rtěnek začíná už s věkem starověké Mezopotámie, kde jako pigment sloužily nejrůznější bobulovité plody, rozdrcené drahokamy nebo barvivo z drcených karmínových broučků. S rtěnkou, jako tuhým barvivem na základě včelího vosku, přišel v 10. – 11. století lékař Abu al-Qasim al-Zahrawi.

POLIBKY LÁSKY NEBO POLIBKY SMRTI?
Ne vždy se však slušelo, aby ženy rtěnky nosily: napříč historií byly často považovány za znak čarodějnictví, ženám, které si rty zvýrazňovaly, byla leckdy přiřčena role lehké děvy. Na svou slávu rtěnky čekaly až do 16. století, kdy se díky šlechtě libující si v alabastrově bílé pleti a rudých rtech, dostala zase do popředí zájmu a postupně se šířila i mezi prostý lid. Jakkoli svůdné rtíky tehdejší předchůdkyně rtěnky dokázaly vykouzlit, tak rovněž dokázaly mnoho svých majitelek otrávit. Mnohdy obsahovaly těžké kovy, olovnaté soli, dehet či přírodní, leč jedovatá barviva. Polibky z lásky se tak leckdy staly polibky smrti.

V 19. století se rtěnkám, potažmo jejich majitelkám, opět začala přisuzovat pověst kurtizán, nemělo to však dlouhého trvání. Rtěnku tak, jak ji známe, přivedla na svět společnost Guerlain, která ji v roce 1884 uvedla jako komerční produkt v luxusním balení a dostala tím tuhle tubičku s červenou barvou mezi masy. Po Guerlain rtěnce toužila prakticky každá žena nehledě na společenské postavení.

Od té doby, konce devatenáctého století, jsou rtěnky nepostradatelnou součástí každé ženy. Oblibě rtěnek pomohly paradoxně obě světové války, které jen potvrdily teorii „efektu rtěnek“ a i když se je začátkem 21. století snažily vyšachovat ze hry lesky na rty, neměly úplně šanci. Revoluční přitom určitě byly a nové tisíciletí si podobnou inovaci žádalo – lesky na rty s pěnovým aplikátorem, vysokým leskem a jemnějším pigmentem, který nevyžadoval natolik precizní nanášení jako rtěnka.

Vraťme se však k největší slávě rtěnek. Kdy se opravdu staly „must-have“ každé ženy? S největší pravděpodobností už v meziválečném období, s určitostí však můžeme říct, že se o slávu rudé rtěnky postaralo filmové plátno a herečky prvních hollywoodských filmů, které si potrpěly na dokonalý make-up, pihu krásy, vykreslené obočí, dokonalou pleť a...precizně vykreslené rudé rty. Když pak na scénu vtrhla Marylin Monroe, bylo rozhodnuto.

Dnes se uvádí, že žena sní v průměru až 2,5 kg rtěnky za celý život.
Dvě a půl kila. Nejde sice o kalorickou lahůdku, v případě konvenčních rtěnek jde spíš o poměrně toxické „lahůdky.“

Z ČEHO SE VYRÁBÍ KONVENČNÍ RTĚNKY? 
Zapátrejte ve svých kosmetických taštičkách po své nejoblíbenější rtěnce a zkuste si vygooglovat její složení na stránkách výrobce. Pokud jde o konvenční rtěnku, jistě v ní najdete alespoň část z těchto nechvalně proslulých ingrediencí:

Azobarviva (CI 12085, CI 15850, CI 15850, CI 16035, CI 19140, CI 42090, CI 45380...), parafínový vosk (CERA MICROCRISTALLINA), syntetická parfemace, butyhydroxytoluen (BHT), Polyethylene, Ethylhexyl Methoxycinnamate a výčet může dále pokračovat. V řadě rtěnek najdeme rovněž silikonové perličky a další složky, se kterými si neporadí ani naše tělo, ani příroda.

Přes své rty přitom přijímáme mnoho z toho, co rtěnka obsahuje. Když k tomu připočteme, kolik rtěnky nevědomky sníme společně s jídlem či kávou a kolikrát denně si vrstvu rtěnky obnovujeme, vychází nám z toho poměrně vysoce koncentrovaný chemický koktejl.

Svými rty přitom líbáme své nejbližší: prarodiče, sestru, kamarádku, manžela a své děti. Jde tedy opravdu o polibky lásky?

LÍBÁNÍ BEZ KOMPROMISŮ
Koronavirová pandemie, jejíž symbolem už navždy bude rouška, rtěnkám nepřála. Lze ovšem předpokládat, že důležitost krásných, smyslných a polibkuchtivých rtů jen tak nevymizí. Jestli navíc platí teorie „efektu rtěnek“, pak bude zásadní výběr rtěnky. V dnešní době nabízí kosmetický průmysl nepřeberné množství odstínů a konzistencí a my si tak můžeme vybírat i ze 100% přírodních a bio pěstících rtěnek, které udělají krásné nejen naše rty, ale i polibky.

Přišel vám výčet složek konvenčních rtěnek nesrozumitelný? Pak vězte, že když se podíváte na složení přírodních rtěnek, které jsou rovněž skvěle pigmentované, hydratují, zvláčňují a zkrášlují, budete příjemně překvapeny. Chemické názvy totiž nahrazují latinské názvy bylinek v rtěnkách obsažené. Místo silikonů a minerálních olejů tu najdeme kvalitní rostlinné oleje a másla, které rty vyživují a hydratují. Místo azobarviv tu najdeme přírodní barviva z rostlin (CI 77891 CI 77491 CI 77499 CI 77492 CI 77742) a přesto se můžeme spolehnout, že „efekt rtěnek“ zafunguje.

Přírodní rtěnka podtrhne krásu rtů, dodá ženě na atraktivitě, půvabu, smyslnosti a sebevědomí. Nehledě na to, jestli těžké časy přicházejí, výše uvedené atributy si vždycky získají pozornost. A pokud onu pozornost opětujeme, můžeme si být jisté, že naše polibky budou skutečně polibky lásky. A to zcela bez kompromisů.

TEXT: Lucie van Koten
FOTO: unsplash.com a pixabay.com