Pojďme si krok za krokem projít příbalový leták vánočních ingrediencí a včas z něj vypreparovat vše, z čeho by vás mohla pálit žáha nebo naskákat vyrážka po celém těle. Zcela ve svých rukách máte, zda se uštvete vánočními přípravami nebo se nacpete do bezvědomí nezdravými pokrmy. Ovšem nejtoxičtější a velmi častou vánoční ingrediencí bývají rodinní příslušníci. Takové „parabeny, silikony a další látky“ najdeme téměř v každé rodině – negatistického dědečka, kritickou nenávistnou tchyni, tetu schopnou vyvolat brutální hádku i ze zmínky o počasí, ufňukané bolestíny a zavilé odmítače Vánoc typu Ebenezera Vydřigroše z Dickensovy Vánoční koledy. S těmi je nejjednodušší pořízení – stačí prostě přijmout fakt, že svátky z nějakého důvodu nenávidí, a že je to jejich problém. Přivléct vzpouzejícího se Odmítače k vánoční tabuli má stejný smysl jako položit pod stromek kobru. Odmítač si navíc na rozdíl od hada otrávení vánoční pohody neužije, ale půjde ještě znechucenější domů.

Je nějaká šance, jak strávit svátky bez toxických příbuzných, případně jejich společnost omezit na minimum? Odpověď většinou zní, že ne – jsou staří, opuštění, případně by se vám za vánoční vzpouru mstili po zbytek života. Samozřejmě existují rodiny, jimž se prosazení vlastní představy Vánoc podařilo, třeba díky odjezdu do wellness resortu nebo do teplých krajin. Někdy stačí udělat si poklidnou oslavu den předem a ten další strávit s emočně náročnou širší rodinou (a také s pocitem, že to, co jste prožili v nejužším kruhu, vám už nikdo nezkazí). Taková změna samozřejmě neproběhne bez námahy, vyjednávání a vzbouřených emocí, ale mnohde se nové pořádky náramně osvědčily.

Narcisové pod stromečkem
Velmi problematickými členy rodiny jsou osoby s narcistickým zraněním, kterých v moderní společnosti neustále přibývá. Za jejichž zdánlivě přebujelým sebevědomím se skrývá úzkost a dávná neřešená zranění. Bývají to lidé otevřeně sebestřední, ale i manipulanti strhávající na sebe pozornost neustálými nářky (zdroj a test na psychotesty.psyx.cz/texty/narcisticka-porucha-osobnosti.htm).

Při poctivém zkoumání na sobě určité narcistické rysy najde téměř každý, ale opravdoví narcisté zejména u vánočního stolu působí, jako kdybyste do salátu vyklopili deset deka kayenského pepře. Přesto se jejich společnost dá při troše komunikačních dovedností zvládnout. Vynikající návod na zacházení se sebestřednými rodiči najdete v knize Niny W. Brown „Když narcisté zestárnou“. Obsahuje sice spoustu cvičení, na které v předvánočním shonu bude mít málokdo čas, ale už při přečtení úvodu se mnohým uleví, že v trápení nejsou sami. A že je opravdu legitimní necítit se v přítomnosti takového příbuzného dobře.

Tanec mezi vejci
Základní rada zní: Narcise nepředěláte, jediná možnost je změnit svůj přístup k němu! To znamená nepadat mu do konfliktních léček, nevyvracet jeho tvrzení a nečekat od něj ocenění. I když vás jeho ohrané hlášky zvedají metr nad židli, pomoci vám může hluboké dýchání, vnitřní afirmace nebo aspoň představa, že Štědrý večer či Boží hod mají jen omezený počet hodin (někomu pomáhá lísteček s čárkami po půlhodinách, na němž si na WC škrtá už odtrpěný čas, nebo cokoli, čemu se může v duchu smát, případně tajně sdílet s dalšími postiženými členy rodiny).

Další nutnou výzbrojí nejen ke sváteční tabuli je trpělivost a schopnost převést narcisovu pozornost na jiné téma. Mělo by se pochopitelně týkat opět jeho, ale bezpečně vás vyvede z výbušné konverzace o tom, že za jeho mladých let se tetovali jenom kriminálníci nebo že dobrá hospodyně zásadně dělá majonézu doma.

Je-li více členů rodiny zajedno v tom, že dědeček nebo prateta dokážou vyrobit třaskavinu i ze Sunaru, lze si předem natrénovat nenápadná znamení podpory či usměrnění. Narcistický předek má neomylný radar, který ho navede na vaše sotva zhojené emoční jizvy. Třeba když znechuceně sleduje vaše řvoucí batole a se sadistickým leskem v oku hodí svou oblíbenou hlášku: „Vy jste se vztekali jen jednou!“ Pokud vám protějšek v tu chvíli jemně šlápne na nohu, možná spolknete větu: „Taky mě ta vaše výchova stála dvě stě tisíc u psychoanalytika“ a pokud se dokážete prodýchat do klidu, zpravidla se zklidní i potomek řevem reagující na napětí u stolu.

Komunikace je jako tanec, kterému se lze naučit. A okamžiky, kdy uvážlivou trpělivostí přeštípnete ten správný drát u časované konverzační bomby, jsou nad všechny honosné dárky.

TEXT: Jana Šulistová
FOTO: unsplash.com