Cykličnost k ženskému životu neodmyslitelně patří. Moudrost s ní spojená je součástí dávných mýtů, legend, pohádek i lidových příběhů, které oslavují rytmy spojené s přirozenými proměnami ženského těla i samotné přírody.

Menstruační cyklus však rozhodně není vnímán jen jako cosi mystického, v drtivé většině případů bohužel stále ještě vzbuzuje silné negativní emoce. „Osvícenému“ 21. století navzdory. Mnohdy je většinovou společností i médii prezentován jako něco, co je lepší potlačit, skrýt a co nejrychleji přečkat. Jeho síla i význam jsou bagatelizovány, často se o něm nemluví a pokud ano, pak spíše v oploštělých lékařských termínech.

Stačí si jen vybavit, jak se cítíme, když se slovo menstruace vysloví v širší společnosti. Většina z nás upadá do rozpaků, často se nervózně ošíváme. I tak by se však dalo hovořit o tom, že máme velké štěstí – pravidelné měsíční krvácení možná můžeme v horším případě vnímat jako cosi trapného a omezujícího, rozhodně však kvůli němu nemusíme rezignovat na běžné denní činnosti, školní docházku či být dokonce na mnoho dnů izolovány od zbytku společnosti jako je tomu v řadě částí světa. 

Podobné diskriminační praktiky jsou běžné například v některých zemích jižní Asie a zahrnují omezení týkající se stravování, přístupu k pitné vodě, školní docházky, domácích prací, ale i společenských událostí.

K zemím, kde je forma menstruační diskriminace nejsilnější, patří i Nepál. V četných tradičních nepálských hinduistických rodinách mají menstruující ženy zakázáno podílet se na každodenních aktivitách, některých společenských událostech a čelí řadě nejrůznějších sociálních omezení. Například nesmějí vstoupit do chrámů, účastnit se náboženských ceremonií či svateb. Některé z nich jsou však vystaveny mnohem náročnějším zkouškám.

Věděli jste, že...
… v některých částech Nepálu existuje tzv. menstruační exil? Přísná tradice chhaupadi ženám nakazuje, aby během krvácení na několik dnů zcela opustily své domovy a uchýlily se do takzvaných menstruačních chatrčí či přístřešků pro dobytek. Tyto od ostatní komunity izolované dočasné příbytky jsou obvykle vyrobeny pouze z hlíny a kamenů a často nemají okna ani dveře, která by jejich obyvatelky chránily. Pobyt v tomto stísněném, nehygienickém a nebezpečném prostředí je provázen pocity hanby, ženy jsou tu navíc vystaveny celé řadě konkrétních nebezpečí včetně rizika infekcí, hadího uštknutí či znásilnění. Konkrétní svědectví o tradici chhaupadi najdete například ZDE.
... kvůli nedostatku hygienických pomůcek se řada mladých žen po celém světě nemůže zúčastnit pravidelné výuky? UNESCO odhaduje, že 1 z 10 afrických dívek nechodí během menstruace do školy, což nakonec vede k vyšší míře předčasného ukončování školní docházky.
… 1 ze 4 dívek v Tanzanii a Etiopii nemá před vypuknutím prvního krvácení o existence menstruace ani tušení?
... omezení spojená s menstruací se nevyhýbají ani západní kultuře? V roce 2017 informoval deník The Guardian o tom, že mnoho dívek ve Velké Británii opakovaně chybělo ve škole, protože si nemohly dovolit menstruační pomůcky. Více si můžete přečíst ZDE.

Tyto omezující skutečnosti, mýty a falešná přesvědčení chce změnit dánská značka Organicup, která se v rámci svého úsilí spojila s několika desítkami nevládních organizací ve více než 15 zemích z celého světa. Společnými silami se snaží vzdělávat komunity, aby změnily svůj zakořeněný postoj k menstruaci. Během této osvětové činnosti zároveň Organicup spolu se svými partnery z řad nevládních organizací rozdal ženám v rozvojových zemích i dalších částech světa již více než 10 000 menstruačních kalíšků. Navíc se aktivně snaží poukazovat na tabu a mýty, jež se s menstruací pojí. Jejich snahu můžete svým nákupem podpořit i vy.  

Konkrétní příběhy o tom, jakým výzvám a menstruačním tabu musejí ženy různých kultur čelit, najdete například ZDE. Podnětné informace přinášejí také nevládní organizace, s nimiž Organicup spolupracuje, mezi jinými jsou to: WoMena, Freedom4Girls, WiseEconomy