Mnohé z našich „záhadných“ obtíží často souvisejí s hormonální nerovnováhou v těle. Co vše ji způsobuje?
V první řadě je třeba si uvědomit, že naše těla jsou dokonalá, a pokud do jejich chodu zbytečně nezasahujeme, obvykle fungují perfektně. Za nejzásadnější a v dnešní době bohužel velmi rozšířený zásah do organismu považuji především užívání hormonální antikoncepce. Ta je mladým dívkám hromadně předepisována často i jen na nepravidelnosti menstruace nebo akné. Problém díky ní možná dočasně „zmizí“, cena za krátkodobé řešení však bývá poměrně vysoká. Přirozené činnosti našeho organismu narušují také tzv. hormonální disruptory. Do této kategorie spadají především mnohé plasty, konvenční čisticí prostředky a kosmetika, které často obsahují látky napodobující naše hormony a narušují tak jejich funkce.

Dá se v dnešní náročné době hormonální rovnováha cíleně udržet?
Velmi důležité je snažit se poskládat si jídelníček pokud možno z průmyslově nezpracovaných a chemicky neošetřených potravin. Při přípravě jídla nepoužívat plasty a teflonové pánve či hrnce a nahradit je raději nádobím z nerezové oceli, keramiky nebo litiny. Zcela zásadní je omezit konzumaci potravin a nápojů balených v plastech a pohlídat si složení kosmetiky a čisticích prostředků. Plno věcí nemusíme kupovat, mnohem lepší je připravit si je doma – k výrobě většiny pomocníků na úklid postačí soda, ocet, citron a éterické oleje.

Zmínila jste obezřetnost při volbě potravin. Máte nějaká konkrétnější doporučení týkající se stravování?
Jen velmi nerada někomu diktuji, co by měl mít na talíři. Univerzální návod, který by vyhovoval každému, totiž neexistuje. Mnohem lepší je vést lidi k tomu, aby zapojili zdravý rozum, pátrali po příčinách svých obtíží a dávali si věci do souvislostí. V obecné rovině je určitě důležité omezit příjem průmyslově zpracovaných potravin a zařadit do jídelníčku skutečné jídlo. Tedy to, co se v dané sezoně zrodilo nebo vyrostlo v místní přírodě a prošlo minimálním zpracováním. Tento typ stravování pak může mít různé podoby – někomu bude prospívat spíše rostlinná strava s vyšším obsahem sacharidů, někdo jiný se naopak může cítit lépe po jídelníčku s vyšším podílem tuků a bílkovin. Všem doporučuji, aby jedli skutečné potraviny a při jejich výběru respektovali potřeby svého těla – tedy jedli to, co jim prospívá, a v časech, které jim vyhovují. Pokud se někdo ráno probudí a nemá hlad, nevidím jediný důvod k tomu, aby snídal jen proto, že se to obecně doporučuje. Je dobré mít na paměti, že jídlo by nemělo být zbytečná věda, ale především radost.

Radost z jídla nám mnohdy komplikuje celá řada mýtů, který je podle vás nejrozšířenější?
Silně zakořeněná je především démonizace tuků. Domněnka, že tuky jsou škodlivé, vznikla na základě zkratkovitých teorií, které nebyly jednoznačně vědecky potvrzeny. Unáhlená a jednostranná doporučení pak vedla k tomu, že jsme máslo a vejce nahradili vysoce průmyslově upravovanými rostlinnými oleji. Ty obsahují velké množství omega-6 mastných kyselin, které jsou sice pro fungování našeho organismu nezbytné, jejich nadbytek nám ale jednoznačně škodí. Proto na místo nadměrné konzumace margarínů, slunečnicového, řepkového či sójového oleje, doporučuji raději zvýšit příjem omega-3 mastných kyselin, které najdeme především v rybách a omezeně v rostlinných zdrojích, jako jsou třeba lněná semínka nebo vlašské ořechy. Tělu určitě neuškodí také přiměřená konzumace másla, kokosového tuku, avokáda a kvalitního olivového oleje.

Vraťme se k selskému rozumu

• Řadu produktů, které jsou nám v dnešní společnosti doporučovány pro udržení zdraví a vitality, ve skutečnosti vůbec nepotřebujeme. Platí to například o službách mnoha výživových poradců. Lidí, kteří potřebují speciální jídelníčky sestavené nutričními odborníky, je minimum.

• Zdravý vztah k jídlu poškozuje především stále rychlejší životní tempo a celková přehlcenost – různými typy pochutin a lákadel jsme obklopeni doslova na každém kroku. Není tak divu, že máme tendenci stravovat se za pochodu, podléhat impulzivním rozhodnutím a nerespektovat potřeby našeho těla. Zkusme se vrátit k tomu, jak se jedlo dříve: tedy společně u jednoho stolu, pomalu, s velkou pokorou a vděčností.

• Kapsle na každý problém? „Nejsem zastánkyní plošného užívání potravinových doplňků. Mnohem rozumnější mi přijde změna navyklých způsobu stravování. Pokud máte i po několika měsících pocit, že vašemu tělu něco chybí, nechte si udělat krevní testy a s cíleným doplňováním začněte až na základě jasných informací o případných deficitech,“ upozorňuje Margit.

• K velkým problémům západní společnosti patří především nadměrná konzumace sacharidů a závislost na cukru. Cukr může u některých lidí působit podobně jako drogy – čím více ho jíme, tím více po něm toužíme. Mnohdy si neuvědomujeme, že se neskrývá pouze ve sladkostech, ale také v pečivu, těstovinách, hotových omáčkách či kečupech.

• Plno lidí zapomíná na zcela základní klíče ke zdravému životu: pohyb na slunci a čerstvém vzduchu. Místo přebíhání z klimatizované kanceláře do fitka nám mnohem více prospěje dvacet minut strávených v lese či parku nebo radostné lenošení na prosluněné lavičce.

Více informací o Margit a jejím přístupu k životu na: margit.cz

TEXT: Eva Karlasová
FOTO: unsplash.com a archiv Margit Slimákové

Celé znění rozhovoru s Margit najdete v letním vydání biOrganica magazínu