Váš košík je prázdny.

Doprajte si niečo zdravé pre svoju pokožku. Ak si neviete rady, zavolajte. Radi vás budeme počuť.

+420 724 102 829
Po - Pá 9:00 - 14:00

Citlivost jako dar

Citlivost jako dar

Intenzivní vnímání a prožívání světa kolem sebe patří k základním ženským vlastnostem. V hektickém životním stylu však někdy začíná být zvýšená citlivost na obtíž. Není potřeba se za ni stydět, stačí vám jen pevné hranice!

Také intenzivně vnímáte pocity druhých lidí, aniž by museli cokoliv říct? V obchodních centrech či dopravních prostředcích máte pocit jako byste ztráceli sami sebe a mnohdy z takového prostředí odcházíte naprosto vyčerpaní? Nemůžete spát, protože sousedi nad vámi dupou, šílíte z hádek i menších nedorozumění, dětského křiku, sbíječek, štěkajících psů a tikání budíku? Vadí vám změny času a vlastně jakékoli změny, silné voňavky, extrémní teploty, lidská faleš a nevyřčené pravdy...? Nejspíš patříte mezi vysoce citlivé lidi!

Citlivost je dar, který nám zprostředkovává krásy života, chrání nás před nebezpečím, pomáhá vnímat nálady okolí a správně na ně reagovat. Ovšem pokud vám příroda nadělí větší porci vnímavosti, často vás okolí považuje za hysterické neurotiky a podivíny. Ženám ji však „toleruje“ přece jen o trochu více než mužům.

Mnoho takových lidí v roce 1991 potěšila americká psycholožka Elaine N. Aron, jejíž kniha The Highly Sensitive Person: How To Thrive When The World Overwhelms You se stala bestellerem. Podle odbornice je 15 až 20 % světové populace vybaveno výraznou citlivostí. Možná je to dědictví strážců pravěké tlupy, jejichž úkolem bylo varovat před nebezpečím. Podobné ochránce mají i zvířecí stáda.

K nám se postřehy Elaine N. Aron dostaly začátkem 21. století a od té doby příspěvků na toto téma neustále přibývá. HSP (Highly Sensitive Person = vysoce citlivá osoba) se scházejí a debatují na sociálních sítích, seminářích a podpůrných skupinách. Většinu z nich spojuje radostné zjištění, že v tom nejsou sami. Ale zůstává otázka, jak svou extrémní citlivost zvládat, protože řada z nich touto vlastností trpí a zkouší se jí zbavit u psychologů či psychiatrů. Ovšem diagnózy neuróz, depresí, autismu či ADHD na ně většinou přesvědčivě nesedí. „Háespéčka“ se totiž nejčastěji odlišují nečekanou chladnokrevností a statečností v život ohrožujících situacích, kdy si díky své předvídavosti vědí rady a nepanikaří. Přesto však hypersenzitivita může doprovázet i některou z duševních poruch. To, zda skutečně patříte mezi HSP, si můžete celkem snadno ověřit například ZDE 

Mapa vlastního území
Základem kvalitního života je vymezení a respektování vlastních hranic. Vysoce citliví lidé zpracovávají mnohem větší množství dojmů a bývají extrémně empatičtí, proto jsou pro ně hranice dvojnásobně důležité.

Každý člověk má právo nastavit si hranice podle svých potřeb a rozhodnout se, koho a jak blízko k sobě pustí. Zároveň tím pomáhá druhým definovat, kým je a jak se k němu chovat. Člověk bez jasných obrysů je pro okolí těžko uchopitelný. Vypadá totiž, že je se vším svolný, a najednou nečekaně vybuchne.

Jednou z prvních cest k objevení vlastního vnitřního území a jeho opevnění je rozdělení života do oblastí (rodina, práce, koníčky, sexualita, přátelství, finance…) a načrtnutí osobní mapy. Na ni můžete zakreslit, jak hluboko do různých kruhů smějí blízcí lidé proniknout. Hranice je potřeba občas prověřit, zda jsou přiměřeně pružné a neizolují vás. Uvíznutí ve vlastní ulitě totiž může bolet stejně jako nechráněný pobyt v plné palbě vjemů.

Hranice neznamenají válku
Citlivost není slabost, kvůli níž se musíte choulit za brněním a zmítat se mezi extrémy tichého utrpení a hlasitého vymezování se. Vybudování hranic neznamená vyhlášení války. Naučíte se mu třeba při psychoterapii, někomu postačí sepsání motivačního seznamu, co změna postoje přinese. Počítejte s tím, že okolí ji zaznamená a bude dělat všechno pro to, aby vás vrátilo tam, kde bylo zvyklé vás mít. Nenechte se znejistit negativními reakcemi, ale zaměřte se na úspěchy a případně si je zapisujte. Občas vás totiž překvapí, že okolí odmítnutí přijme zcela bez emocí.

Stanovení hranic je právo, ne sobectví. Čím v něm budete zkušenější, tím pro vás bude snazší. Vaší povinností není vyhovět všem, stejně jako povinností bližních není, aby vás chápali a milovali. A přijetí této skutečnosti je nejen pro vysoce citlivé lidi klíčem k vykolíkování vlastního území a respektování hranic druhých.

NÁŠ TIP: Hypersenzitivní knihovnička Aneb co si přečíst

+ Judith Orloff: Průvodce pro vysoce citlivé lidi (Grada)

+ Doris Dahlin, Maggan Hägglund: Stůjte si za svým (Portál)

+ Rolf Sellin: Blíž tě nepustím (Portál)

Seznam dalších publikací najdete ZD

TEXT: JANA ŠULISTOVÁ
FOTO: UNSPLASH.COM

 

Páčil sa vám článok?
Zdieľajte ho s priateľmi

Príspevok bol publikovaný 07. 01. 2021 / Rubriky: Rady a tipy

Magazine image

Stiahnite si posledné vydanie magazínu biOrganica

biOrganica v médiích